Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti

Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání předchozích alespoň dvanácti měsíců důchodového pojištění, a to během dvou let před registrací do evidence úřadu práce. Doba účasti na pojištění je možné získat zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností nebo dobrovolným důchodovým pojištěním. Uchazeči splňující podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se podpora vyplácí po určenou podpůrčí dobu, která činí: 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku, 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku. Rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpora se od nového roku vyplácí již od prvního měsíce. Do konce roku 2023 se uchazečům o zaměstnání s nárokem na odstupné od bývalého zaměstnavatele poskytovala až po uplynutí doby stanovené podle počtu násobků průměrného výdělku, z něhož byla odvozena zákonná výše odstupného. V návaznosti na tuto úpravu dochází ještě k jedné změně. Pokud zaměstnavatel nevyplatil propuštěným zaměstnancům odstupné, úřad práce poskytoval kompenzaci a následně ji vymáhal po zaměstnavateli. V praxi však často docházelo ke zneužívání tohoto institutu. Od roku 2024 se ruší. Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí: první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku, po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace. Ne všichni uchazeči o zaměstnání mají nárok na standardní podporu v nezaměstnanosti. Uchazeč, jenž před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám, případně dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Naopak na podporu není nárok vůbec za situace, kdy byl s uchazečem v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podpora v nezaměstnanosti se rovněž neposkytuje v době pobírání starobního důchodu, pobírání nemocenských dávek, pobírání podpory při rekvalifikaci nebo po dobu výkonu vazby. Může dojít k situaci, kdy zaměstnanec splní podmínku doby účasti na pojištění, ale není schopen doložit svůj předchozí příjem, například z důvodu likvidace nebo bankrotu zaměstnavatele. Podpora se stanoví procentem z průměrné mzdy v národním hospodářství. Obdobné podmínky platí pro uchazeče, kteří splní účast na důchodovém pojištění takzvanou náhradní dobou. Uchazeči bez nároku na standardní podporu v nezaměstnanosti mohou mít nárok na podporu jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Řada uchazečů se na úřad práce vrací opakovaně. V takových případech je rozhodující, jak dlouho byli předtím na podpoře (jaká část z podpůrčí doby je vyčerpaná) a jakou dobu v mezidobí odpracovali. Uchazeč o zaměstnání si může po dobu vedení v evidenci úřadu práce přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání, tedy zaměstnání, které nepřesáhne polovinu aktuální minimální mzdy. Při osobním podání žádosti o zprostředkování zaměstnání se na Úřadu práce České republiky předkládá doklad k ověření totožnosti, státního občanství a místa trvalého pobytu, doklad o ukončení zaměstnání, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o vyměřovacím základu, doklad o zdravotním omezení, a pokud uchazeč vykonává pracovní činnost, která nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tzv. nekolidující zaměstnání, dokládá také výkon této činnosti a výši odměny. Od ledna 2024 dochází rovněž k úpravě zákonné definice nelegální práce. Cílem je zefektivnění její kontroly a potírání. Orgány inspekce budou moci zakázat danou činnost a reagovat tak na rozsáhlé páchání přestupku. Bude možné využít postihy formou neposkytnutí příspěvků či nemožnosti zaměstnávat cizince k více přestupkům zaměstnavatelů. Zejména pak nesoučinnostním přestupkům a zastřenému zprostředkování zaměstnání. Rozšiřuje se ručení za pokutu za nelegální práci, aby nebylo výhodné obcházet zákaz nelegální práce přes pochybné subdodavatele.