Hlavní prokurátor ICC požádal o vydání zatykačů na lídry hnutí Hamás a představitele Izraele

Khan v prohlášení k izraelským činům uvedl, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé...“ Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy. Khan to píše ve svém prohlášení. Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, píše agentura AP. Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí stíhání, napsala AP. Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, který je bývalým ministrem obrany a někdejším náčelníkem generálního štábu izraelské armády, označil Khanovo rozhodnutí požádat o zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany za „zločin historických rozměrů“. Izrael podle Gance „vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii po odporném masakru, který 7. října spáchali teroristé z Hamásu“. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac označil Khanův krok za skandální s tím, že se rovná útoku na oběti ze 7. října. Britský premiér Rishi Sunak prostřednictvím svého mluvčího Khanův postup označil za „neužitečný“. Nepomůže podle něj ani uzavření dohody o klidu zbraní a propuštění rukojmích, ani většímu přísunu humanitární pomoci, píše agentura Reuters. Rakouský kancléř Karl Nehammer ujistil, že Rakousko plně respektuje nezávislost ICC. Zároveň ale označil za „nepochopitelné, že šéf teroristické organizace Hamás, jejímž cílem je likvidace státu Izrael, je zmiňovaný po boku demokraticky zvolených zástupců toho státu“. Boje v Pásmu Gazy také vyvolaly humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.