Krumbachová vám, pánové, viděla až do krku a duše, řekla Bohdalová ve Varech
Jiřina Bohdalová byla vítána bouřlivým aplausem ve Varech, kde představila digitálně restaurovaný snímek Vražda ing. Čerta režisérky Ester Krumbachové. Film pracuje s genderovými stereotypy a citacemi různých příběhů a mýtů.
Bouřlivý aplaus vestoje tuto sobotu přivítal Jiřinu Bohdalovou v zaplněném kině hotelu Pupp. Třiadevadesátiletá herečka na karlovarském festivalu uvedla digitálně restaurovaný snímek režisérky Ester Krumbachové nazvaný Vražda ing. Čerta z roku 1970. Film už v lednu viděli návštěvníci přehlídky v nizozemském Rotterdamu, záhy nato se vrátil do českých kin. 'Ester Krumbachová byla neskutečný originál, v tom filmu dělala všechno, vyrobila mi i šaty. Nevím, jestli se v mé postavě viděla, ale pamatuju si, že v maskérně dávala hlavu vedle mě, abych jí byla podobná,' vzpomínala Jiřina Bohdalová ve Varech. 'Jestli vám, pánové, někdo viděl až do krku a duše, tak to byla Ester, ta vás odhalila. Něco tak vtipného a přesného na mužské jsem dlouho neslyšela,' dodala herečka. V komorní tragikomedii o osamocené čtyřicátnici, která na večeři pozve přítele z mládí, avšak ten neodpovídá vzpomínce, hlavní role ztvárnili Bohdalová s Vladimírem Menšíkem. Vražda ing. Čerta krutě, s humorem a rafinovaně pracuje s genderovými stereotypy i citacemi různých příběhů a mýtů. Kvůli začínající normalizaci zůstala jediným snímkem, který Ester Krumbachová režírovala. Výtvarnice, dramaturgyně a scenáristka, jež žila v letech 1923 až 1996, ale měla zásadní podíl na úspěchu mnoha desítek děl zejména v éře československé nové vlny, například O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Valerie a týden divů nebo Kladivo na čarodějnice. Zdrojem pro digitalizaci Vraždy ing. Čerta byly originální negativy obrazu a zvuku uložené v Národním filmovém archivu. Ve spolupráci s ním a Státním fondem kinematografie film restauroval přímo Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, a to díky daru Milady Kučerové a podnikatele Eduarda Kučery. Tuzemské digitálně restaurované filmy se v posledních letech vracejí na světové přehlídky. Například loni herec Jan Kačer a kameraman Ivan Šlapeta na festivalu ve Varech představili digitálně restaurovaný snímek Každý den odvahu režiséra Evalda Schorma. Berlinale v retrospektivní sekci promítlo Sedmikrásky, jeden z režijních vrcholů Věry Chytilové. V roce 2022 festival v Benátkách zařadil do programu digitálně restaurovanou verzi psychologického thrilleru Ucho autorské dvojice Jan Procházka a Karel Kachyňa. Tentýž rok opět Berlinale uvedlo restaurované Skřivánky na niti Jiřího Menzela. Slavný černobílý snímek českého režiséra Gustava Machatého Extase z roku 1932 pak na festivalu v Benátkách roku 2019 získal cenu pro nejlepší restaurovaný počin v sekci Venice Classics. Jiřina Bohdalová dál hraje ve filmech. Minulý měsíc měl premiéru televizní film Svatá režiséra Jiřího Stracha. V něm ztvárnila hlavní roli vitální důchodkyně Olgy, která údajně přežila hrůzy gulagu a musí se vypořádat se svou minulostí. 'Nejvíce mě rozesmálo, že do poslední role ve Svaté mě museli udělat starší,' konstatovala tuto sobotu Bohdalová ve Varech.
Sdílet: