Nepřekonatelné výzvy a kontroverze za kamerou: Cesta filmu Whiplash od krátkého snímku na Sundance k Oscarovým úspěchům

Režisér a scenárista filmu Whiplash (2014) Damien Chazelle neměl dostatek financí na svůj film, a proto ho převedl do podoby krátkého filmu a v roce 2013 ho přihlásil na filmový festival Sundance. Krátký film nakonec získal Cenu poroty za krátký film a brzy poté získal finanční prostředky. Během intenzivnějších scén cvičení režisér nekřičel: „Střih!“, takže Miles Teller bubnoval, dokud se nevyčerpal. Teller, který hraje na bicí od svých patnácti let, měl kvůli razantnímu, netradičnímu stylu jazzového bubnování puchýře na rukou. Část jeho krve se v důsledku toho dostala na paličky a bicí soupravu. Pro scénu s fackováním natočili J. K. Simmons a Teller několik záběrů, přičemž Simmons fackování pouze napodoboval. Při posledním záběru se Simmons a Teller rozhodli natočit scénu s opravdovou, nefalšovanou fackou. Tento záběr je ve filmu. Simmons měl ve skutečnosti vlastní hudební zázemí. Jeho matka byla učitelkou hudby na střední škole a jeho otec byl ředitelem hudebního oddělení na univerzitě v Montaně, kde J. K. sám získal hudební titul. V minulosti hrál na klavír a kvůli své roli musel znovu navštěvovat lekce. Když se Simmonse ptali na závěr filmu, prohlásil, že spolu s Chazellem chtěli „podnítit diskusi a debatu a ne rozhodnout - jsme šťastní za Andrewa Neimanna, nebo naříkáme nad jeho ztrátou lidskosti. Debata, která se mi líbí, je, jak daleko je příliš daleko? Jak moc je příliš? Stojí to za to? Tento druh neúprosného týrání je možná nutný a vhodný, pokud cvičíte Navy Seals, ale nevím, jestli je vhodný v hudební škole. Ale je to tam a může to být produktivní, to se nedá popřít. Z mého vlastního pohledu bych raději měl hezkou přítelkyni, než abych s ním chodil do práce a měl neustále krvácející ruce. Rozhodl bych se jinak.“ (IMDb) Všechno nejlepší k narozeninám, J. K. Simmonsi!